Způsob výběru látky ukazuje, že autor dává přednost algebraickým postupům symbolické logiky, které se už svou povahou výrazně odlišují od běžných způsobů myšlení v životní praxi. Vychází od výrokové logiky a problematikylogických formulí, zabývá se logikou predikátovou, logikou tříd a logikou relací. Probírá relace reflexívní, symetrické a tranzitivní, irreflexívní, asymetrické, intranzitivní a relace typu ekvivalence. Tento typ je důležitýtím, že umožňuje definovat nové objekty a dostává se do popředí nejen v různých vědních oborech, ale i v praktickém životě všude tam, (...) kde jde o zjištění, mají-li dva výroky stejný smysl. (shrink)

Obsah: O. Zich: O některých logických a metodologických stránkách experimentu; I. Málek: Historická metoda a experiment; L. Tondl: Kauzální analýza a kauzální explikace.

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže obsahuje filosofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof, teolog a religionista Otakar A. Funda se v ní ohlíží za dosavadní cestou svého myšlenkového směřování. Kniha zachycuje jeho klíčová životní témata, dává nahlédnout do jeho myšlenkového vývoje i do současné názorové pozice. V tomto smyslu může čtenářům sloužit také jako klíč k lepšímu porozumění Fundovým předchozím textům. Publikace přináší rovněž kompletní (...) autorovu bibliografii z let 1965-2008. (shrink)

Ačkoli v pozadí této knížky jsou odborné diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace, kulturní identity, ekologie a hranic i nových obzorů vědy a techniky, je poslední práce Otakara A. Fundy především "filosoficky laděným zamyšlením nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou".

Schelling und Hegel benutzen in ihren philosophischen Texten mathematische und naturwissenschaftliche Modelle wie Unendlichkeit oder Gleichgewicht. Die Strukturen dieser Begriffe liefern einen Massstab fur den Vergleich der Positionen Schellings und Hegels, der fur Schellings Identitatsphilosophie und Hegels erste Jenaer Schriften durchgefuhrt wird. Als wichtigstes Resultat kann eine grundlegende Differenz zwischen beiden Positionen bereits um 1801 nachgewiesen und gezeigt werden, dass diese auf einer unterschiedlichen Auffassung der Rolle des Absoluten beruht.

Philosophical counseling is a helping profession that relates to the ancient concept of philosophy as a discipline with therapeutic potential. Unfortunately, there is no empirical evidence supporting the claim of therapeutic effects philosophy is supposed to have. Philosophical counselors do not have any exclusive methods – distinctive from the procedures used in psychotherapy – that we could find as sources of therapeutic effects. Philosophical counselors often do not understand the processes that generate therapeutic effects and mistakenly attribute these effects to (...) the usage of their philosophical “methods”. Lack of knowledge in the fields of psychology and psychiatry that philosophical counselors show begs the question whether philosophical counseling is not harmful in some cases. There is no reason to solve the issue of relationship between philosophy and psychotherapy by establishing separate field of philosophical counseling. Instead, the aim should be to help psychologists and prospective psychotherapists acquire proper philosophical competences – in terms of philosophical skills and knowledge. (shrink)

The aim of this paper is to examine the extent to which Kant’s Critique of the Power of Judgment can be, or otherwise ought to be, regarded as a transcendental phenomenology of hope. Kant states repeatedly that CPoJ mediates between the first two Critiques, or between the theoretical knowledge we arrive at on the basis of understanding and reason’s foundational role for practical philosophy. In other words, exercising the power of judgment is implicated whenever we try to bring together the (...) ethical issue of strictly determining our actions on the one hand and the necessity to act in the physical world on the other. We will argue that this mediating function is properly understood only if the ideations produced by self-understanding are characterized as objects of rationally required hope or fear. (shrink)

Ocherk 1. Voprosy ontologii -- Ocherk 2. Voprosy ėtiki i ėstetiki -- Ocherk 3. Voprosy gnoseologii i aksiologii.

There is a classical paradox in education that also affects the epistemic virtues: the paradox inherent in the demand to develop general strategies for training persons to be free and creative individuals. This problem becomes particularly salient with respect to the epistemic virtue of creativity, the more so if we consider a radical form of creativity, namely, genius. This paper explores a historical constellation in which rigorous claims about the standards for knowledge and morality were developed, along with a highly (...) influential notion of genius: the philosophy of Kant and of immediate post‐Kantian philosophers. The paper shows how in this historical moment came together a new notion of “science,” a theory of “genius” and of virtues, and an analysis of the promises and difficulties inherent in educating a virtuous or creative individual. In this constellation of ideas, there also emerges a potentially fruitful account of how to teach intellectual creativity. (shrink)